Co znamená CITES?

Pokud chcete koupit nebo chovat papouška, je třeba znát příslušné předpisy o ochraně ohrožených druhů. K ohroženým druhům dnes bohužel už patří všichni papoušci kromě andulky vlnkované a korely chocholaté.

V dubnu roku 1997 vešla v platnost nová právní norma, zákon č. 16/1997 Sb., o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin zvaný CITES, navazující na 8. Washingtonskou konvenci o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Zákon dělí v přírodě žijící živočichy a planě rostoucí rostliny do tří skupin:

1)  příloha CITES I - druhy přímo ohrožené vyhubením (kriticky ohrožené)
2)  příloha CITES II - druhy nutno chránit, aby nedošlo k jejich ohrožení (silně ohrožené)
3)  příloha CITES III - druhy chráněné na návrh státu, který je členem mezinárodní úmluvy o obchodu ohroženými druhy (ohrožený druh).

Za druh kriticky ohrožený je považován druh ohrožený vyhubením v posledních dvaceti letech. Jeho populace je tedy silně nestabilní a zásahy do přirozeného biotopu tohoto druhu nebo do jeho vývoje, rozmnožování aj. by mohly nenávratně poškodit populaci druhu a vést až k zániku druhu. Patří sem například kakariki rudočelý, kakadu palmový nebo ara arakanga. Silně ohrožený druh je druh, kterému by mohlo snadno hrozit vyhynutí - to znamená, že by se mohl snadno stát druhem ohroženým kriticky. Tomu je nutno samozřejmě předcházet. Mezi ohrožené druhy řadíme například agapornisy, neofémy a rozely. Druhem ohroženým je pak nazýván každý druh, jehož početnost populace se snižuje a hrozí jeho postoupení na vyšší stupeň ohrožení. Jako příklad si uveďme alexandra malého.

Je důležité poznamenat, že stejně jako živý zvláště chráněný živočich je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho. Tím je zajištěna hlavně obrana proti obchodování s vycpanými živočichy nebo jejich případné soukromé vystavování u sebe doma.

V české legislativě byla Washingstonská konvence CITES zapracovaná především do zákonu č. 100/2004 Sb., ochraně volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dále pak do prováděcí vyhlášky č. 227/2004 Sb., k tomuto zákonu, kde jsou zahrnuty nejen druhy CITES a dále pak do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zákon CITES přinesl pro chovatele několik velmi důležitých povinností, zejména se jedná o povinou registraci exemplářů druhů uvedených v příloze č. I a II. Seznam všech zvláště chráněných druhů je možno nalézt ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny.

Dále zákon upravuje možnosti dovozu a vývozu exemplářů, kde příslušná povolení vydává Ministerstvo životního prostředí, povinnost registrace a nezaměnitelného značení exemplářů.

Chov, vývoz a dovoz ohrožených druhů

Tato informace se týká tzv. volně žijících živočichů, i papoušků, na něž se vztahují následující předpisy o ochraně přírody:

1) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. se seznamem zvláště chráněných živočichů.
Ochrana volně žijících živočichů z přírody ČR: zvláště chráněné živočichy je zakázáno chovat v zajetí.

Chov může výjimečně povolit příslušný orgán ochrany přírody:
- pro kategorie "kriticky a silně ohrožené druhy" povoluje Ministerstvo životního prostředí;
- pro kategorii "ohrožený druh" povoluje příslušný okresní úřad nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti.

Zájemce o chov musí požádat příslušný orgán ochrany přírody o udělení výjimky ze zákazu chovu v zajetí a prokázat, že chov chráněného živočicha v zajetí je ve veřejném zájmu, který výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody.

2) Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb., se seznamem druhů, které chrání Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (tzv. "CITES").

Zákon se týká především vývozu a dovozu mezinárodně chráněných druhů, který povoluje Ministerstvo životního prostředí. Platí samozřejmě i tehdy, pokud papouška vezmete s sebou do zahraničí z jiného důvodu než jeho prodejem (cestování, stěhování). Pro chovatele je důležité vědět, že tento zákon sice nezakazuje chov exotických živočichů, ale že pro některé druhy chráněné úmluvou CITES platí povinnost registrace u příslušného orgánu ochrany přírody.

Výjimky

Registrační povinnost se dle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 82/1997 Sb. nevztahuje na živé exempláře odchované v zajetí následujících druhů papoušků:

Agapornis etiopský, agapornis fišeri, agapornis hnědohlavý, agapornis růžohrdlý, agapornis šedohlavý, agapornis škraboškový, alexandr rudohlavý, alexandr růžový, alexandr velký, aratinga jendaj, aymara pruhovaný, barnard límcový, barnard zelený, kakariki rudočelý, kakariki žlutočelý, lori mnohobarvý, neoféma bourek, neoféma modrohlavá, neoféma modrokřídlá, neoféma ozdobná, neoféma tyrkysová, papoušek alexandrin, papoušek červenokřídlý, papoušek kouřový, papoušek královský, papoušek mnohobarvý, papoušek nádherný, papoušek patagonský, papoušek senegalský, papoušek zpěvavý, papoušíček brýlatý, papoušíček modravý, papoušíček modrohřbetý, papoušíček šedokřídlý, papoušíček vrabčí, papoušíček žlutolící, pyrura hnědouchý a všechny druhy rozely.

Způsob značení exemplářů

Papoušci se označují kroužkem na noze, na kterém je vyražen identifikační údaj sestávající z písmen CZ a pořadového čísla přiděleného ministerstvem. Velikost kroužku se liší podle druhu. Jedná se o bezešvý, uzavřený kroužek bez přerušení nebo skloubení, který byl pro tento účel komerčně vyrobený a který je tak velký, aby se nedal sejmout z nohy papouška. Kroužek se aplikuje zvířeti v prvních dnech jeho života.

Pokud se s jedincem neobchoduje a nedojde ke změně jeho vlastníka nebo dlouhodobého držitele, nevztahuje se povinnost nezaměnitelného značení na vejce a mláďata ptáků, pokud zůstávají na hnízdě nebo v péči rodičů, nejdéle do 3 měsíců stáří.

Jak postupovat při koupi ohroženého druhu?

Při koupi v normální prodejně měl by si zákazník zjistit, zda je žádaný papoušek na seznamu druhu CITES, případně kde. Ze zákona č. 114/1992 a zákona č. 16/1997 vyplývají určité povinnosti pro chovatele zvláště chráněných živočichů a některých exotických druhů chráněných úmluvou CITES. Před koupí takového živočicha je proto třeba zvážit, zda je chovatel ochoten tyto povinnosti plnit, či zda není lepší zakoupit jiného papouška, na kterého se žádná omezení vyplývající ze zákonů na ochranu přírody nevztahují. To by měl zájemce o určitý druh zvážit již před koupí papouška.

Zákon č. 16/1997 říká, že ten, kdo prodává exemplář podléhající registraci, je povinen jej označit "CITES, druh podléhající registraci" a prodej uskutečnit jen s příslušným registračním listem. Pokud prodávající tuto povinnost nesplní a prodá exemplář bez registračního listu, platí pro nového majitele zákonná povinnost si nově nabytý exemplář zaregistrovat. Pokud však nemá doklad o původu (registrační list) od původního majitele, vystavuje se nový majitel nebezpečí, že mu bude papoušek zabaven orgány ochrany přírody a navíc dostane pokutu za neprokázání původu jím vlastněného exempláře CITES. Neznalost zákona totiž ani v tomto případě neomlouvá. Orgány ochrany přírody by v tomto případě pokutovaly též prodávajícího za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona č. 16/1997.

Při koupi od jiného chovatele platí totéž. Pokud chovatel prodává exemplář podléhající registraci, je povinnen jej prodat s registračním listem. Nový majitel pak musí požádat příslušný orgán ochrany přírody o přeregistrování nově nabytého exempláře a jako doklad o jeho původu předloží původní registrační list.

Při koupi na nějaké chovatelské burze zase platí totéž. Na některých burzách se však zákony příliš nedodržují a není vzácným jevem, že se zde pokoutně prodávají zvířata s nelegálním původem, např. propašovaná z ciziny. Kupující se vystavuje nebezpečí, že bude mít v budoucnu problémy s orgány ochrany přírody.