|
Třída: |
Ptáci |
| Řád: | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď: | papouškovití (Psittacidae) |
| Druh: | Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus) |
| Výskyt: | Austrálie |
| Velikost: | 20-22 cm (včetně ocasu) |
| Hmotnost: | 30 - 40 g |
| Kroužek: | 4,2 mm |
| Počet vajec: | 4 – 6 |
| Inkubace: | 18 dnů, 2-3x ročně |
| Potrava: | krmivo pro drobné exoty, ovoce, zelenina |
| Cena: | 70-150 Kč |
Andulka vlnkovaná je jednoznačně nejoblíbenější a nejběžněji chovaný exotický papoušek. Jejím chovem začínal téměř každý.Nechybí však ani u řady zkušených chovatelů. Přírodní zbarvení je zelené. Mnohaletým chovem však byla vyšlechtěna spousta barevných mutací.
Přírodní zbarvení andulky je zelené. Zobák olivově šedý, ozobí u samců modré, u hnízdící samice hnědavé. Duhovka je bílá, nohy šedomodré. Andulky chované v zajetí mohou mít nejrůznější barvy a je vyšlechtěno mnoho barevných mutací.
Andulky jsou velmi nenáročné, snášenlivé a zvědavé, dají se celkem snadno ochočit, snadno se přizpůsobí změně prostředí a snáší dobře i chladné počasí. Jejich přezimování není obtížné, snášejí i mrazy -10°C i více. Při nízkých teplotách je však dobré, aby měli k dispozici silnější bidla. Na silnějších bidlech si mohou nohy schovat pod peří a neomrznou. Nejlepší je andulku umístit alespoň do sklepních prostorů, nebo voliérů potáhnout igelitem, aby se andulku vyhnuly přímému působení mrazu. Ideálnější teplota pro přezimování je okolo -4°C. Andulky se dožívají 10 i více let.
Chov a odchov v zajetí
Andulka vlnkovaná je s největší pravděpodobností nejméně náročný papoušek. Její chov a odchov je také nejsnadnější. Je vhodný pro začínající chovtele. Nejvíce aktivity projevují andulky brzo ráno, létají schánět potravu a pít. Přes den většinou sedí ve větvích stromů a keřů a neustále štěbetají. Živí se semeny trav a bylin. Andulku můžeme chovat v bytě, pokud ji zajistíme pravidelný prolet po místnosti. Pro jede pár postačí klec o rozměrech 50 x 40 x 30 cm, to je však minimum. V podstatě se dá říci, čím větší klec, tím lepší. Chováme-li více párů pohromadě, musíme použít velké klece, nebo domácí voliéry. Klece pro papoušky musí vyhovovat základním biologickým požadavkům na chov. Příliš "ozdobné" klece a především klece s různými výklenky, věžičkami a pod. jsou pro chov papoušků zcela nevhodné a někdy pro ptáky i osudné.
Základním krmivem, nahrazující přírodní travní semena, je pro andulky proso. Ptáci dávají přednost drobnozrným odrůdám. Barva slupky sice u mnohých jedinců ovlivňuje oblibu určité formy, ale namí zvláštní vliv na obsah živin Nejdůležitější je jakost prosa, které nesmí být mořené, staré ani zaprášené. Andulky rádi požírají i semena čumízy, čili béru italského pravého, moháru, čili béru italského mohárového a lesknice kanárské. Tato semena však předkládáme v daleko menším množství. hodný je oves, ptákům ho předkládáme loupaný i neloupaný. Neloupaný obsahuje více vitamínů a práce spojená s loupáním je prospěšná pro zobák andulek. Před chovnou sezónou, nebo i v průběhu krmení mláďat krmíme andulky naklíčeno pšenicí, ovsem, prosem a pod. Naklíčené zrní je výborným krmivem, zejména v zimně, kdy je nedostatek zeleného krmení, a před chovnou sezónou. Při přezimování ve venkovních krytých voliérách můžeme andulkám poskytnout i olejnatá semena, max. 5 % z celkové denní dávky. Jsou to mačkaná semena hlavně slunečnice. V klecích, kde mají andulky málo pohybu se olejnatá semena nedoporučují. Všichni paoušci musí mít neustále přístup k čerstvé pitné vodě, gritu a písku na trávení.
Velmi důležitým doplňkem základního krmení je zelené krmení Je to především ptačinec žabinec, listy smetánky lékařské, hlávkového salátu, špenátu, ředkvičková nať, ale ataké vojtěška, jetel a mladé výhonky trávy. Velmi prospěšné je také krmení nezralými semeny např.oves, trávy a pod. Ovoce všeho druhu i bobuloviny je pro ptáky velmi zdravé, zvláště jablka a jeřabiny. Ale málokterá andulka je přijímá.
Při krmení mlaďat je nezbytná vaječná směs. Vaječná směs: dá se koupit hotová v suchém stavu v obchodech nebo exotářských burzách (nejl. značky: ORLUX, Quiko, WitteMollen) nebo si ji můžete každý den připravit sám.
Na 1 ks vařeného vejce (pozor, vařit min. 15 minut), kousek mrkve, piškoty nebo domácí strouhanka. Vejce na jemno pokrájíme nebo rozstrouháme, přidáme nastrouhanou mrkev (malou nebo tak 1/3 větší) a promícháme. Nakonec přidáme strouhanku nebo rozdrcené piškoty tak, aby celá směs byla vlhká, ale nelepila se.
Vaječnou směs podáváme ráno (1 lžička na pár, zvyšujeme podle počtu mláďat a spotřeby - např. některé andulky ji moc nejí a jiné naopak). Odpoledne nebo navečer odstraníme zbytky (v létě se velice rychle kazí) a můžeme přidat ještě jednou, aby mláďata byla na noc důkladně nakrmena.
Jako doplňkové krmivo určitě doporučuji krmit v době hnízdění senegalským prosem v klasech (ne vymlácené). Hlavně mláďata se naučí velice brzy přijímat potravu sama a to hlavně díky senegalským klasům, které andulky milují. Dále je vhodné předládat ptákům i větvičky různých hlavně ovocných dřevin. Slabší větvičky ptáci zkonzumují celé, silnější oloupou a zpotřebují kůru a pupeny. V neposlední řadě nezapomenout na sépiovou kost, o kterou si andulky brousí zobák a získávají mierální látky a vitamíny.
Příklady vhodných klecí
Příklad bednové klece
Pro hnízdění andulek používáme dva základní typy hnízdících budek. A to válcové kmenové nebo hranaté z různého dřevěného materiálu.
Hranaté se vyrábějí stojaté, ležaté nebo kompromis mezi oběma typy. Velikost a tvar nemá zásadní vliv na zahnízdění a odchov andulek. Velmi důležité je umístit vletový otvor na opačnou stranu než je prostor s důlkem na hnízdění, aby samička při seskoku do hnízdí budky nedopadala do hnízdního prostoru s vajíčky nebo mláďaty. Dále j vhodné pod vletový otvor umístit stupínek o výšce cca 2-4 cm.Základní vnitřní rozměr budky je 20 cm výška, 15 cm šířka a 15 cm hloubka. Podle mého názoru je lepší rozměr 20x20x20 cm, vzhledem k většímu prostoru uvnitř budky pro mladé andulky, kterých může být až šest. Vletový otvor 4,5-5 cm. Na dně budky je vhodné vysoustružit důlek, aby se vajíčka nerozkutálela a byla správně zahřívána. Budka by aké měla mít otevírací střechu nebo část předního čela pro kontrolu hnízdící samičky a mláďat a také pro snadnější čištění budky.Bidélko délky cca 10 cm, plus 2-3 cm dovnitř budky. Pokud hnízdící budky budete vyvěšovat ve volíéře je lepší kontrola z čela budky, vzhledem k tomu, že budka visí co nevíše u stropu a tudíž může být kontrola z vrchní strany budky trošku problém. Při výrobě dvířek z čelní nebo boční strany nezapomínejte na ponechání spodního rantlu cca 2 cm ode dna budy, aby se při otevření nevykutálely vajíčka ven. Pokud věšíme více jak jednu budku, vždy je zavěšujeme do stejné úrovně, jinak andulky budou svádět boje o tu nejvyšší!!!
Příklady chovných budek
